“Žijeme ve věku postmoderny? Zlí jazykové tvrdí, že nikoli, že jsme stále v dekadentní fázi moderny, stále v Železném věku (Hesiodos) či kalijuze (védy). Myslitelná historie lidstva není žádnou evolucí a pokrokem k lepšímu, ale naopak jde o pokračující úpadek, involuci a rozvoj nevědomosti.] Lze ve vývoji civilizace a kultury vystopovat událost pojedení ovoce ze stromu poznání dobra a zla? Jsou vůbec Mojžíšovy knihy psány lidmi naší kultury nebo jsou psány někým jiným, O LIDECH naší kultury? A přinese letošní slunovrat velkou očistu a nový Zlatý věk (Satyajuga)? Jak by to mělo proběhnout? Které směry dnešní burza duchovních směrů nabízí k překročení kalijugy a které naopak napomáhají dalšímu stupňování současné dekadence? Krátký historický exkurs, meditace a následná beseda a výměna názorů.”
Before the final decades of the twentieth century, no grand systems showing the myth of “progress” to be unjustified were produced, probably because only in the present nightfall of the aeon, when events of the long day in question have drawn to a close, has Athena’s owl seen all that it needed to see for understanding the day’s evolution—and only at this point is it no longer dazzled by the daylight. This not being dazzled stands for the “systemic wisdom” of those who have repeatedly gone beyond delusion and Seen into the true condition of reality, from which the owl can now draw in order to produce clear and precise metanarratives interpreting human spiritual and social evolution and history as a gradual development of the basic human delusion called avidya or marigpa to a threshold lying at the very end of the Era of Darkness or Iron Age, at which this delusion completes its reductio ad absurdum and can disconnect itself, restoring communion—which in its turn would restore plenitude, equality, harmony, ecological balance and fulfillment. In fact, only systemic wisdom, resulting from the repeated manifestation of the state of Truth as defined in this book—i.e., as lack of the avidya or marigpa involving the fragmentary perception and understanding of reality produced by the combination of the hermetic focus of awareness with the confusion of map and territory—can respond to the deadly disease affecting our species and the whole of the ecosphere by producing wholesome myths of the kind Sorel called authentic, expressed in systemic metanarratives that drive human beings to take the courses of action the present situation of our species and planet demand, and that acknowledge their mythic character, challenging us to cease confusing them with the territory they represent. In fact, it is insofar as such systemic metanarratives are intended to lead beyond clinging to systems, myths and metanarratives (whether global or local, systemic or fragmentary, beneficial or detrimental) that, giving a stricter sense to a term coined by Georges Sorel, I call them anti-systems. (E.Capriles, Beyond Being, p.18)
* "Povinná četba": Rozhovor s Mnislavem Zeleným Atapanou
Úryvek: Naší celkovou situaci totiž nemůže vyřešit nikdo. To, co se teď děje, není vina posledních dvaceti či padesáti let. Je to výsledek průběhu tisíců let, od neolitické revoluce a vzniku zemědělství. Tím byl započat celý ten průšvih, protože se začalo vyrábět. To znamená, že se začal akumulovat majetek, vznikly peníze a začal pokrok.